Římskokatolická farnost Bořetice

Děkovná bohoslužba za úrodu

28. 11. 2010

Poděkování z úrodu patří tradičně do podzimní části liturgického roku a i letos jsme jej oslavili nědělní mší svatou v krásně vyzdobeném kostele.

Děti přinášely v obětním průvodu vše, co se urodilo na našich polích a stromech, mládež se jménem nás všech modlila modlitbu díkůvzdání a naše skvělé „píšťalky“, sestry Hiklovy to vše doprovázely hudbou. Právě v tuto neděli jsme všichni měli příležitost k něčemu, na co bohužel velmi často zapomínáme – k poděkování. A otevřeně si přiznejme, že máme za co děkovat. I když nás občas něco trápí, dostáváme mnohem víc. Nejen plody země, za které jsme v tuto neděli děkovali společně. Snad nejlépe to formulovala naše mládež při obětním průvodu: Dobrý Bože, přinášíme Ti dnes plody naší země jako velký dík za Tvé požehnání. Přinášíme ovoce a hroznové víno, zeleninu i obilí, chléb, plody stromů i výnosy polí. Chceme Ti děkovat, že se o nás s láskou staráš a nedopustíš, abychom strádali. Díky Tvému moudrému a laskavému uspořádání žijeme. Štědře nás hostíš ve svém světě. Dáváš slunce a déšť, my přidáváme práci našich rukou. Přišli jsme na svět nazí a s prázdnýma rukama, ale Ty jsi nám nabídl dobré a dostatečné prostředky k životu. Žehnáš naší práci. To je důvod k oslavě. Nejen, že jsi pro nás stvořil tento svět. Nejen, že jsi nám zajistil spasení skrze svého Syna na Kříži Golgoty. Ty se o nás ještě denně staráš. Máme hojnost jídla, máme kde spát, máme všechno ostatní, co potřebujeme k životu. Děkujme společně Pánu Bohu. Děkujme Mu nejen dnes, ale každý den. A nezapomeňme se ve svém nadbytku dělit s těmi, kterým se těchto darů nedostává. Pamatujme, že největším projevem vděčnosti je život vydaný Kristu. Tím největším projevem vděčnosti je to, že využijeme své bohatství, které jsme od Boha dostali, pro Jeho slávu a pro pomoc bližním. Nezapomínejme být k sobě navzájem stejně štědří, jako je štědrý náš nebeský Otec k nám. Skrze Krista, našeho Pána. Amen. Děkujeme dětem a mládeži za přípravu průvodu, našim babičkám a maminkám za věnované ovoce a zeleninu, paní Kuchyňkové za krásnou výzdobu kostela a všem za společnou modlitbu. A nezapomeňte na slova z kázání otce Ondřeje – stále je za co děkovat!

Vyhledávání